INFORMACE různé :

Víte proč je někdy voda z kohoutku bílá?

Když otočíte vodovodním kohoutkem, někdy se stane, že voda, která z něho teče, má bílou barvu. Příčinou zabarvení vody do bílé barvy je vzduch, rozpuštěný nebo rozptýlený ve vodě v podobě mikroskopických bublinek, který se za atmosférického tlaku v otevřené sklenici začne z vody pomalu uvolňovat. Nejčastější příčina tohoto jevu souvisí s tím, že některé vodovodní kohoutky jsou vybaveny tzv. perlátory. Potom dochází k tomu, že voda tekoucí z kohoutku je promíchána se vzduchem, a to v proporcích, které závisí na stavu perlátoru (je-li pravidelně čištěn) a na průtoku odebírané vody.Je zároveň možné, že se Vám občas stane, že se objeví bílé zabarvení vody poté, co byla na síti provedena oprava a síť je znovu uvedena do provozu (je možné, že se do potrubí dostal vzduch). Tento jev trvá pouze několik hodin. Pokud by přetrvával déle, nebo by se objevoval pravidelně, prosíme Vás, abyste nás informovali.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Jak mám postupovat při napouštění bazénu?

Bazén lze napouštět vodou z autocisterny, což je rychlejší způsob, nebo vodovodní přípojkou.
Pokud se rozhodnete naplnit bazén z vodovodní sítě, doporučujeme bazén napouštět pomalu a mimo špičku. Napouštěním bazénu z vodovodní sítě může dojít k uvolnění sedimentů, a to z důvodu vysoké rychlosti proudění vody v potrubí. Ve vodovodní síti pak může dojít k nárazovým změnám hydraulických poměrů, a tím i k zakalení vody či poklesu tlaku v síti. Pokles tlaku ve vodovodním řadu se může projevit i u jiných odběratelů. Tento mimořádný odběr vody, i když je evidován přes vodoměr, nelze považovat za běžný odběr a proto je nutno chovat se dle výše uvedených doporučení.   


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Proč je voda z vodovodu chlorovaná?

Prioritně musí být pitná voda zabezpečena tak, aby byla mikrobiologicky nezávadná. Proto se voda na výstupu z vodárny desinfikuje, aby došlo k eliminaci mikrobiologického a biologického znečištění. Někdy může dojít k sekundární kontaminaci i v průběhu distribuce vody, proto se pitná voda dochlorovává ve vodojemech a ve vodovodní síti. Dávka chlóru pro desinfekci pitné vody je velmi nízká, limity pro dávkování chloru v pitné vodě stanovila s vysokou rezervou Světová zdravotnická organizace (maximálně 0,3 mg/l chloru nebo 0,2 mg/l oxidu chloričitého).

Běžně jsou v ČR používány pro desinfekci :

  • plynný chlór, koncentrace max. 0,3 mg/l
  • chlornany, méně často chloraminy
  • oxid chloričitý (možný vznik chloritanů, které mají dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. v platném znění mezní hodnotu 0,2 mg/l)
  • ozón (při ozonizaci vody dochází k okamžité desinfekci, ozón nepůsobí v průběhu distribuce, proto je většinou ozón kombinován s chlórem)

Další typy možné desinfekce pitné vody založené na fyzikálním principu:

  • UV záření
  • membránová filtrace

Každý uvedený způsob desinfekce má svoje výhody i nevýhody. Jedním z důležitých faktorů je požadovaná účinnost desinfekce v dané lokalitě, ekonomika způsobu desinfekce a v neposlední řadě riziko vzniku vedlejších produktů desinfekce (trihalomethany THM, chloritany, halogenoctové kyseliny HAA, bromičnany). Chlorace pitné vody sále patří v ČR k nejběžnějším způsobům desinfekce, kdy velkou roli hraje ekonomika tohoto kroku.



----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

´ýroční zpráva VSOR za rok 2014 k nahlédnuzé Výroční zpráva VSOR za rok 2014.pdf (2535551)

 

Vodné a stočné:

 Kdo návrh cen předkládá  ke schválení?                              Návrh cen  předkládá v souladu s ustanovením zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, prováděcí vyhlášky č .428/2001 Sb.  a smlouvy o pronájmu  provozovatel  vodohospodářského majetku  - společnost  RAVOS,s.r.o.

Provozovatel  RAVOS,s.r.o.  zpracovává  a předkládá  každé čtvrtletí  výkazy  „Výsledná  kalkulace  vodného a stočného“, ve kterých  je prováděno  položkové  srovnání  nákladů  v cenové kalkulaci  a ve skutečnosti za příslušné  období.  Roční výsledná  kalkulace  je  vždy  schvalována valnou  hromadou  VSOR  zároveň  s výroční  zprávou  o činnosti  společnosti  RAVOS,s.r.o.
 
     Ceny vodného a stočného  schvaluje  nejvyšší orgán Vodohospodářského  sdružení obcí Rakovnicka /VSOR/ - tj. valná hromada, která je tvořena statutárními  zástupci jednotlivých členů (obcí a měst) nebo jimi  zmocněnými  zástupci.  Každý  člen  sdružení  má  1 hlas  rozhodující  a na každých  ukončených  1000 obyvatel  nad hranici 3000 obyvatel  má další  hlas. 
 
      Cenová  kalkulace  stanoví  výši  vodného a stočného  na základě vývoje nákladů  v běžném roce  a objemu  vody  fakturované  pitné a odkanalizované, vlivu  legislativních úprav /DPH/  a cenových  změn /inflace/, uvádění nových  vodohospodářských  kapacit do provozu  apod.  Cena  přímo odráží  i požadovaný  a schválený  rozsah péče  o VH zařízení /dodavatelské opravy, revize na vyhrazených zařízeních/  a rozhodnutí   v oblasti  zaměstnanecké  politiky.
 
Návrh  musí respektovat  pravidla MF ČR  o věcném usměrňování cen.
 
Cena pro rok 2011 byla schválena valnou hromadou dne 30. 11. 2010.
 
----------------------------------------------------------------------------------
 
 

Cenový výměr pro pitnou vodu v roce 2012

Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka schválilo na valné hromadě dne 28.listopadu 2011 návrh nové ceny vodného platné od 1.ledna 2012 pro vodovody, které provozuje společnost RAVOS, s.r.o. ve výši

vodné         35,83Kč/m3   včetně DPH 14%

 

Cenový návrh byl doložen vývojem ve spotřebě pitné vody ve hmotných jednotkách za období 2000-2011 a rozborem nákladových položek v letech 2010 - 2012. Návrh zahrnul snížení nákladů vyplývající ze synergie v rámci skupiny Veolia Voda CZ (energie) a náklady vyplývající z nových kapacit uváděných do provozu i z plánované péče o provozovaný majetek.

Navýšení ceny o 11,17% je ovlivněno zvýšením sazby DPH o 4% od 1.1.2012 a nárůstem nájemného o 3 miliony Kč k zabezpečení plánované obnovy vodohospodářského majetku obcí.

 

__________________________________________________________________________________________ 

13. 6. 2016

Zájmové sdruženíprávnických osob a nový občanský zákoník

Cílem tohoto článku je objasnění aktuální právní
úpravy platné pro zájmové sdružení právnických osob, a to zejména s ohledem na
přijetí zákona č. 89/2012
Sb., občanského zákoníku a zákonů souvisejících, a dále popsání postupu přeměny
zájmového sdružení právnických osob na spolek dle ustanovení § 3051 občanského
zákoníku.




 

Zájmové
sdružení právnických osob dle aktuální právní úpravy

Dnes existující zájmová sdružení právnických osob jsou právnickými osobami
zřízenými členy - právnickými osobami dle ustanovení § 20f - 20k dnes již
zrušeného zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to k ochraně svých zájmů
nebo k dosažení jiného účelu, např. i výdělku členů sdružení, přičemž tato
zvláštní úprava zájmových sdružení právnických osob se do zákona dostala teprve
s účinností od 1. 1. 1992 a po dobu své účinnosti nebyla nijak výrazněji
novelizována.

Nová právní úprava přijatá zákonem č. 89/2012
Sb., občanským zákoníkem (dále také jako "nový občanský zákoník" nebo "NOZ") a
účinná ode dne 1. 1. 2014 již ale dále neobsahuje právní úpravu zájmových
sdružení právnických osob, stejně tak jako neobsahuje ani právní úpravu
občanských sdružení zřizovaných dle dnes již zrušeného zákona č. 83/1990
Sb., o sdružování občanů a nadále upravuje pouze spolek, který nejblíže
odpovídá smyslu a účelu zájmového sdružení právnických osob, příp. občanských
sdružení.

Vyvstává tedy otázka, jaký je právní osud zájmových sdružení právnických osob
založených před účinností nového občanského zákoníku?

Zatímco u občanských sdružení zřízených dle zákona č. 83/1990
Sb., o sdružování občanů, platí dle ustanovení § 3045 odst. 1 NOZ tzv. fikce,
na základě které se občanská sdružení považují za spolky dle nového občanského
zákoníku automaticky, u zájmových sdružení právnických osob je tomu jinak.

Zájmová sdružení právnických osob se dle ustanovení § 3051 NOZ budou i nadále
řídit dosavadními právními předpisy, tj. zrušeným zákonem č.40/1964 Sb.,
občanským zákoníkem, a nepovažují se automaticky za spolky, jak je tomu u
občanských sdružení. Zájmová sdružení právnických osob tedy mohou "dožít" za
aplikace ustanovení starého občanského zákoníku, ale žádná nová být zřizována
nemohou.

Možnost přeměny na spolek

Přechodné ustanovení § 3051 NOZ však dále dává zájmovým sdružením právnických
osob možnost přeměny své právní formy na spolek dle ustanovení § 214 a
násl. NOZ, přičemž ustanovení § 174 a násl. NOZ, upravující přeměnu právnické
osoby, se použijí obdobně.

Z dikce zákona tedy vyplývá, že v případě přeměny zájmového sdružení na spolek
se nejedná o přeměnu prováděnou dle zákona č. 125/2008
Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, nýbrž dle obecných
ustanovení o přeměně v NOZ, přičemž právní úprava přeměny je z tohoto důvodu
nedostatečná a neúplná, když konkrétně se na přeměnu budou vztahovat pouze
ustanovení § 174 odst. 2, § 175, § 177 odst. 1 věta první a § 183 NOZ.

Předně není v zákoně vůbec stanoveno, který orgán zájmového sdružení
právnických osob je oprávněn rozhodovat o přeměně této osoby na spolek a ani
jakékoliv jiné povinnosti ve vztahu k přeměně na spolek. Z důvodu absence
tohoto ustanovení je tak vykládáno, že toto rozhodnutí může učinit v podstatě i
statutární orgán sám, a to i bez povinnosti oznámení této změny členům
zájmového sdružení právnických osob[1]).

Z důvodu zachování určité právní opatrnosti a legitimity rozhodnutí zájmového
sdružení do budoucna, bychom ale doporučovali v případě přeměny zájmového
sdružení právnických osob na spolek dle ustanovení § 3051 NOZ, ponechat toto
rozhodnutí na členské schůzi, příp. na jiném nejvyšším orgánu, kterému přísluší
dle platných stanov zájmového sdružení právnických osob rozhodování o zásadních
otázkách činnosti zájmového sdružení. K zápisu samotné přeměny bude potřeba
předložit příslušnému rejstříkovému soudu rozhodnutí o přeměně a dále bude
nepochybně nutné přijmout nové stanovy spolku, které budou v souladu s
příslušnými ustanoveními NOZ o spolku.


Nové povinnosti zájmových sdružení právnických osob

V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku, je však třeba upozornit
na existenci obecných ustanovení NOZ, která platí pro všechny právnické osoby
bez výjimky (tj. bez ohledu na přeměnu zájmového sdružení právnických osob na
spolek), a to konkrétně např. ustanovení § 3042 NOZ, dle kterého jsou všechny
právnické osoby povinny přizpůsobit svůj název požadavkům NOZ, pokud jejich
název těmto požadavkům odporuje, a to ve lhůtě do dvou let ode dne nabytí
účinnosti NOZ, tj. nejpozději do 31. 12. 2015.

Dále se na zájmová sdružení právnických osob budou vztahovat i registrační
povinnosti stanovené pro právnické osoby zákonem č. 304/2013
Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, když dle ustanovení
§ 124 tohoto zákona se registr zájmových sdružení právnických osob podle
dosavadních právních předpisů považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona
a působnost krajských úřadů v oblasti evidování zájmových sdružení právnických
osob nadále vykonávají rejstříkové soudy. Krajské úřady byly povinny dle tohoto
ustanovení spisy vedené o zájmových sdruženích právnických osob předat do 1
měsíce od účinnosti zákona rejstříkovým soudům, které převzaté údaje zapsaly do
spolkového rejstříku, a to bez řízení.

Dle ustanovení § 122 zákona o veřejných rejstřících jsou osoby zapsané do
spolkového rejstříku povinny přizpůsobit do 3 let ode dne nabytí účinnosti
zákona, tj. do 31. 12. 2016 zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, když
např. dle ustanovení § 25 se do rejstříku musí zapisovat i název, počet členů a
způsob jednání statutárního orgánu, kontrolního orgánu apod.

V případě, že právnická osoba nesplní své povinnosti dle tohoto zákona, je
rejstříkový soud oprávněn tuto osobu vyzvat ke splnění povinnosti, a případně
této osobě i udělit pořádkovou pokutu do výše 100.000,- Kč. Pokud by daná osoba
neuposlechla ani této výzvy rejstříkového soudu a své povinnosti nesplnila, je
rejstříkový soud oprávněn z moci úřední zahájit řízení o zrušení zapsané osoby
s likvidací.

Závěr

Nový občanský zákoník dále neumožňuje zřizování zájmových sdružení právnických
osob a stávající sdružení ponechává tzv. "na dožití" za připuštění aplikace
dosavadních právních předpisů a dále dává těmto sdružením možnost přeměnit svou
právní formu na spolek dle ustanovení NOZ. Právní úprava přeměny zájmového
sdružení právnických osob je nedostatečná a neúplná, když není v zákoně vůbec
upraven postup přeměny či orgán oprávněný rozhodovat o přeměně na spolek. Z
tohoto důvodu lze zejména z opatrnosti doporučit, aby toto rozhodnutí bylo
ponecháno na členské schůzi zájmového sdružení právnických osob.

Bez ohledu na skutečnost, zda zájmové sdružení právnických osob využije
možnosti přeměny na spolek či nikoliv, vztahují se na něj i další povinnosti
stanovené novým občanským zákoníkem obecně pro právnické osoby a zejména
registrační povinnosti dle nového zákona o veřejných rejstřících právnických a
fyzických osob.

https://www.epravo.cz/top/clanky/zajmove-sdruzeni-pravnickych-osob-a-novy-obcansky-zakonik-101589.html

https://moderniobec.cz/obce-a-zajmova-sdruzeni-pravnickych-osob/

Zájmové sdružení právnických osob

Právní
úprava: Občanský zákoník v platném znění §20f - 20j

Vymezení
pojmu: Zájmové sdružení právnických osob je typ sdružení, který mohou založit

jen právnické
osoby a to minimálně dvě. Tím se odlišuje od ostatních

právnických
osob.

Účel: Zejména
jde o koordinaci některých činností a služeb navzájem, apod.

Postup při
založení: Dvojím způsobem (oba jsou rovnocenné)

1 Uzavřením
písemné zakladatelské smlouvy

Současně je
nutné

• schválit
stanovy

• určit
statutární orgán (orgány)

• podpisy
zakladatelů musí být úředně ověřeny (notář,

matrika,
apod. )

2) Založením
sdružení na ustavující členské schůzi

• nedůležitá
je forma svolání

• důležitá je
přítomnost osob

• kdo
souhlasí se založením je zakládajícím členem

• nutno
sepsat zápis z členské schůze obsahující:

• seznam
zakládajících členů s uvedením jejich názvu

(jména,
firmy), sídla, IČ (nebo jiného evidenčního čísla)

• podpisy
členů-zakladatelů (Pozor, musí být úředně

ověřeny)

• musí být schváleny
stanovy sdružení

• musí být
určen statutární orgán (či orgány)

Registrace: -
registraci provádí ve správním řízení Krajské úřady, v Praze Magistrát

hl.m.Prahy -
odbor občansko správních agend.

- správní
poplatek se neplatí

- návrh na
zápis do registru podává osoba zmocněná zakladateli (nebo

členskou
schůzí).

- k návrhu je
nutné předložit tyto doklady:

•
zakladatelskou smlouvu nebo zápis z ustavující členské

schůze (vše s
úředně ověřenými podpisy)

• doklady
prokazující právní subjektivitu zakladatelů a

oprávnění
fyzických osob za ně jednat (např. výpis

z obchodního
nebo jiného rejstříku, zřizovací listinu, apod.)

• stanovy
sdružení schválené zakladateli (čl. schůzí)

• určení
konkrétních fyzických osob jednat jménem

sdružení
(statutární orgány), s uvedením jejich data narození

a adresy
trvalého pobytu

• souhlas
vlastníka nemovitosti s umístěním sídla

sdružení
(výpis z listu vlastnictví katastru nemovitostí,

nájemní či
jiná smlouva, apod.)

Povinný obsah
stanov sdružení:

• název

• sídlo

• předmět činnosti
(účel založení)

• úprava
majetkových vztahů

• vznik a
zánik členství

• práva a
povinnosti èlenù

• orgány
sdružení (pravomoci, působnost)

• zrušení
sdružení (zpùsob)

• naložení s
majetkem, příp. likvidačním zůstatkem

• změna
stanov (způsob)

• podpisy zakladatelů

Právní
subjektivita: - Zájmové sdružení právnických osob je samostatným právním

subjektem s
vlastní právní subjektivitou

- Má vlastní
identifikační číslo (IČ) přidělené Českých statistickým

úřadem

- Vede
samostatné účetnictví - je účetní jednotkou

Podléhá
zákonu č. 563/1991Sb. o účetnictví v platném znění,

vyhlášce MFČR
č. 504/2002Sb. v platném znění a českým účetním

standardům
č.401 - 414 pro účetní jednotky, u kterých hlavním

předmětem
činnosti není podnikání.